Založit webové stránky nebo eShop

Zpravodaj 1 Kolo

ZA TAKOVOU PREMIÉRU ŽÁDNÉ PRÉMIE

(aneb hořká příchuť melasy)

 

Melasa představuje vedlejší produkt při výrobě cukru třtinového i řepného. Její těžká nasládlá vůně nás vítala v Dobrovici po výstupu z auta. Kdybychom věděli, jaké hořké zážitky na nás čekají o chvíli později v hrací místnosti, nadýchali bychom se té melasy do zásoby více.

 

Ke své premiéře v krajské soutěži, kam nymburské béčko zcela neočekávané postoupilo ze 4. místa v regionu, jsme se sešli vzorně a včas, ač bez tří hráčů základu. Řidiči byli dva Jiří – Sobotka a Všetečka. Na cestě se nic zvláštního nedělo, dokonce i navigace si počínala spolehlivě. Stačilo sledovat kamión naplněný řepou, který pomalu, ale jistě směřoval do cukrovaru. Když jsme jej předjeli, objevil se na horizontu druhý takový, do Dobrovice jsme tedy vjížděli triumfálně obklopeni z obou stran řepnými kolosy. Škoda že nám takoví strážci nepomohli i za šachovnicí.

 

O desáté jsme zasedali ke skvostným šachovým soupravám. Domácí byli na všech deskách papírově silnější, ale také byli druhým nejslabším týmem, který nás mohl v KS potkat. Ještě plni nadějí a ostří jako čerstvé nabroušené břitvy jsme se pustili do protivníka. Břitvy vydržely sekat do 12.55. Jako první na kámen narazil Jirka Všetečka, kterého doslova zaskočil František Skokan.

 

V další hodině následoval dominový efekt, který bych spíše nazval bodovou lavinou pro domácí a sesypaným hradem z písku pro hosty. Ve 13.15 pokládá krále náš team-leader Patrik Tesař, ač jsme předpokládali, že směřuje k výhře. Ale co to? Ve 13.25 mírní naši bolest David „Štístko“ Žigmund. A nyní vám vysvětlím, proč mu nadále říkám „Štístko“. David totiž opět jako už tolikrát  nachytal soupeře a získal figuru. V ten okamžik, kdy se to stalo, vyslal na něj spoluhráč Lukáš Hučík vražedný pohled. Ale proč? Měl by být přece rád! Asi mu nemůže přijít na jméno, neboť Davidovi závidí, že se mu tento trik daří opakovaně! Ve stejný okamžik podepisuje smír právě Lukáš Hučík a domácí kapitán Petr Novotný, který na šachovém webu Dobrovice uvedl, že půl roku nehrál vážnou partii a na jeho výkonu to bylo znát. Lukáš projevoval s remízou nespokojenost a neměl chuť jásat.

 

Co bych dal za remízu já, který jsem „omylem“ přešel do koncovky bez tří pěšců? Ale Jan Paldus má zřejmě formu a tu šanci, kterou jsem mu nabídl již ve 6.tahu, pořádně chytil za pačesy a nepustil. Postupně jsem počítal ztrátu 1-2-3 pěšců. Ten první a třetí byly úmyslné oběti, ten prostřední pion byl přehlédnutím a dohromady to dalo prohru v 57.tahu ve 13.35. Ale už o pět minut dříve svěsil fangli Mirek Mates, kterého mladý dravec Josef Rástočný junior připravil o dva pěšce a v koncovce je suverénně uplatnil. Ve 13.50 vchází do analytické místnosti Jiří Sobotka a zvučně hlásí remízu s Mejzrem slovy o tom, že se tam již nedalo nic vymyslet. To nevadí, už jsme dávno na rožni a Láďa Levinský hraje jen o čest. Známý dobrovický ukazatel s papírovými ciframi už ukazuje pro nás neveselý pomět. Snad proto se na něj Jiří Sobotka raději nepodívá a přes celou místnost doprostřed ticha hází dotaz: „Mirku, kolik to je?“ Ani se snad neměl ptát.

 

Opouštím nikterak povzbudivé analýzy s mým soupeřem a jdu se podívat na Láďovu partii. Ukazuje se, že tento zápas je ódou na nešťastné koncovky s přívlastkem dlouhého utrpení. Láďa bránil s pěšcem navíc, ale bez figury. Jelikož jeho soupeř se jmenoval Jiří Čtrnáct, domnívali jsme už cestou v autě, že ve 14.tahu se něco zlomí v Láďův prospěch. Nestalo se tak, pan Čtrnáct se nenechal ošálit a našel cestu k výhře ve 14.30. „A jak by řekl Jiří Horníček, je konec zápasu,“ bodře podotkl Jiří Sobotka, zatímco zpocený Láďa s těžkým srdcem podepisoval partiář.  Oba řidiči tak mohli svorně vyrazit k Nymburku. Každé auto v sobě vezlo právě jeden bod. Davidovi jsem ovšem řekl, že by si jako jediný náš vítěz pořídil Porsche a jel důležitě v předvoji. Nevím ale, zda si tu neděli stihl v autosalónu nějaké vybrat.

 

Když jsme u toho: kde je konec našim spanilým jízdám s céčkem v nejnižší lize? Vzpomínali jsme nostalgicky. Dost možná jsme v prvním kole další spanilou jízdu, jen se musíme vynasnažit, aby to nebylo rytí hubou v zemi se spoustou nul a prolétajících se kanárků.

 

 

1.4

4

Šachklub města Dobrovice B

6,0 - 2,0

9

TJ Sokol Nymburk B

 Rozhodčí : Novotný Petr (delegovaný rozhodčí se omluvil)

1

 

Černý Jakub

1889

1 : 0

 

Tesař Patrik

1795

2

 

Mejzr Jan

1861

½ : ½

 

Sobotka Jiří

1921

3

 

Skokan František

1932

1 : 0

 

Všetečka Jiří

1745

4

 

Rastočný Josef

1607

1 : 0

 

Mates Miroslav

1606

5

 

Paldus Jan

1735

1 : 0

 

Misař Aleš

1670

6

 

Čtrnáct Jiří

1800

1 : 0

 

Levinský Ladislav

1644

7

 

Suchý František

1803

0 : 1

 

Žigmund David

1580

8

 

Novotný Petr

1890

½ : ½

 

Hučík Lukáš

1572

 

Ale ještě nekončíme. Opět se můžete pokochat pozicemi, tentokrát tu máme dva diagramy: První pochází z partie Paldus, J. – Misař, A. (1-0).  Jak vidíte sami, černý hraje bez tří pěšců. Kompenzaci se snažil najít v útoku na krále zadrženého v centru, ačkoli bílý má stále šanci na dlouhou rošádu. Nevyužil ji však a posledním tahem zahrál 21. Sd2? Otazník přidávám pro to, co mohlo následovat. Řešení je prostší, než by se zdálo. (Objevil to Houdini).

Mělo přijít 21. …Jxc3! Zde černý stál před dvěma volbami:

a)      Esteticky vzhlížející braní střelcem 22. Sxc3 vedlo k šokující oběti dámy 22. …Dxe4+! 23. fxe4 Vxe4+ 24. De3 Vxe3+ 25. Kf2 Ve2+ 26. Kg3 Vxc2 atd. a remíza je věcí techniky.

b)      Nevábné braní pěšcem dokonce mohl černý dotáhnout do vyhrané pozice: 22. bxc3 De5 23. Vd1 Ved7 24. Dh4 Vd6 25. Dg4 g5 -+.

 

Leč černý nevyslyšel přání poletující múzy Caissy, jezdce nevyměnil ani teď ani potom, až mu nakonec tento jezdec v koncovce zasadil rozhodující rány. Tu dlouhou rošádu přitom bílý stihl vykonat.


Povzbudivějším představením je Davidova past, již nastražil černými po divokém zahájení dvou jezdců v obraně. Pohleďte: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3. Sc4 Jf6 4. Jg5 d5 5.exd5 b5 6. Dxc6 bxc4 7. De2 Dd5 8.f3 Dd4 s jistou hrozbou… vidíte? A teď…

 

Suchý, Fr. – Žigmund, D. (0-1)

Bílý k Davidově radosti a pod závistivým pohledem páně Hučíka hraje vývinové 9. Jc3? a po Dh4+ figura zmizela. K tomu David ani nepotřeboval být Copperfieldem. Vítězství pak bylo věcí techniky a mnoho nezáleží na tom, že si ji protáhl do 35.tahu, hlavně že bod byl sklizen!

 

            Zapsal Aleš Misař, Sokol Nymburk

 


 

TOPlist