Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Zpravodaj 10 Kolo

Z POHÁRU HOŘKOSTI JSME ANI TENTOKRÁT NEPILI

 

Už to začíná být monotónní: Desáté vítězství v řadě a pomalu zapomínáme, jak chutná porážka. Ani tu ubohou remízu jsme si nedopřáli. Litry šampaňského už na to padly a dobře se po nich usínalo na vavřínech. Jenže nás ještě nikdo z těch vavřínů neshodil. V duelu proti Čáslavi B se přitom zdálo, že nudnou šňůru konečně přetrhneme…

 

V dešti ubíjeném nedělním ránu se v DDM sešla všechna tři domácí družstva. O půl desáté už dvě z nich měla soupeře, jen naše Čáslav stále nikde. V ošklivém klimatu se jim do Nymburka zřejmě moc nechtělo. A to nepočítám, co ošklivého jsme jim mohli připravit v zápase! Céčko mělo čas tropit vylomeniny. Například nastala bitka o šachové soupravy. Patrik odcizil Matějovi tašku se šachy, ale Matěj se nedal, do naší místnosti vtrhl a s úsměvem si tašku odnesl jak Perseus hlavu Medúzy. Rvačka o materiál měla své důvody – například na mé desce se míchaly otlučené dřevěné figury s ošklivými plastovými. V 9.45 se ukázalo, že čáslavští už stepují na dešti asi proto, že jim nikdo nepřicházel otevřít. Přátelsky jsem na to Patrika upozornil a on je tedy vpustil. A bylo jich pět!

 

Zapsali jsme soupisky, rozdali si kávy a čaje (David měl hrníček „žlutou Tetu“) a vrhli se do boje. Tentokrát proti nám na všech prknech seděli slabší soupeři. Ale v polovině zápasu to jaksi nebylo znát. David a Lukáš vyměnili spoustu figur, a sice žádnou neztratili, ale zůstávala jim zpotvořená pěšcová struktura. To Milan Necid byl proti žáčkovi Oliveru Hrubanovi nelítostný poté, co jej zbavil dámy a ze zbytku jeho tábora nadělal jatka. Tak zaznamenal náš první bod. Vzápětí se Patrik Tesař dostal do dámské koncovky, ze které více než půlku nevydřel. Já držel remízu a spoléhal se na to, že se Vladimír Hruban dostane do časovky, v níž provede hrubku. Soupeř si své tísně snad nevšímal a dále hloubal nad pozicí jako Thalet nad hvězdnou oblohou v jámě, zatímco já očima poháněl cifry.

 

V tu chvíli jsem musel hrát na výhru, poněvadž s Davida a Lukáše mohli za chvíli vézt na lafetě. Jejich sokové byli veselé kopy a rozšafní pánové. Neváhali komentovat své tahy nahlas, např. pan Výborný na Davida: „To jsem nevěděl, že můžeš hrát králem“ apod. V jednu chvíli to kolem zašumělo, že je David zdechlý. Sklesle jsme počítali varianty pěšcovky, v níž měl být náš hráč vytempován. Lukáš byl svým soupeřem také poněkud utlačen a utlučen. Stěží pak pochopím ten obrat, co se v kritických místech odehrál. Stalo se následující: Pan Výborný se nadechl a pronesl zcela s nadhledem: „No, prohrát už to nemůžu!“ A s těmito slovy provedl prohrávající hrubku. A náhle to byl David, kdo vedl svého volného pěšce na pole proměny. Lukáš Hučík, jako politý živou vodou, využil špatné výměny věží a začal kosit soupeřovy pěšce. Pan Němeček poté zahájil seriál svého hlasitého proklínání, ale už mu to nebylo nic platné, Lukáš ho ztrestal sám.

 

V mé partii se schylovalo k neuvěřitelnému finiši. Vladimír Hruban nedobře hospodařil s časem a k mé radosti si na posledních deset tahů nechal třicet vteřin. Do té doby přemýšlivý hráč začal blicat jako o život a takovým stylem, že se okolní prostor proměnil v demoliční zónu, odnesla to například i blízko stojící termoska. Ani jsem nemusel mačkat hodiny, protože soupeř nechával páčku na mé straně. Již dohravší Patrikův soupeř Tomáš Berger zaregistroval vážnost situace a začal tahy zapisovat, aby byla rozpoznána magická čtyřicítka. A protože jsem se snažil zachovat klid tak zodpovědně, že i já soupeře s časem dohnal, zapisování jsem nechal plavat. A v tu chvíli soupeř reklamoval, že nezapisuji, a chtěl volat rozhodčího. Ale než ten se našel, provedli jsme ještě v pudu sebezáchovy pár zběsilých tahů, v tom posledním konečně soupeř provedl hrubku a přišel o věž. To byl tah č. 39. Jenomže ejhle! Prapor byl spadlý na obou stranách a přišel na to až rozhodčí Patrik! Výsledkem byla remíza asi zasloužená po tom ohnivém boji. Soupeři jsem přísahal, že kdyby poklidně vykonal čtyřicet tahů, stejně bych mu ji nabídl. Ale nechme ta kdyby. Zápas byl u konce, nastal čas loučení s hosty a nalévání šampaňského.

 

„Tak vám děkujeme za spolupráci,“ bral to s humorem pan Němeček, když se zvedal od své prohrané čtvrté šachovnice. Ano, pěkná spolupráce. „Chce se mi říct, že jsme utrpěli vítězství,“ komentoval to Lukáš. A třeba David ze své šťastné výhry zrovna dvakrát šťastný nebyl. Ale vždyť máme ještě poslední kolo na to, abychom s touto sérií něco provedli. Říčany G stojí před těžkou výzvou vytrhnout nás ze spaní na vavřínech. Aby taky jednou Patrik ušetřil za šampaňské!

 

Aleš Misař

 

 

10. kolo RS-D, hráno 23. 3. 2014

 

ŠK DDM NYMBURK C      –  SLAVOJ ČÁSLAV B

 

TESAŘ, Patrik  ½ : ½   BERGER, Tomáš

MISAŘ, Aleš   ½ : ½  HRUBAN, Vladimír

ŽIGMUND, David  1  -  0  VÝBORNÝ, Václav

HUČÍK, Lukáš  1  -  0  NĚMEČEK, Václav

NECID, Milan  1  -  0  HRUBAN, Oliver 

 

4  -  1

 

TOPlist