Zpravodaj 5 Kolo
NÁM ŠTĚSTÍ SE POJEDNOU VYPAŘILO
V povážlivě oslabené sestavě jsme se chystali uvítat Český Brod A. Hráči naší základní sestavy vystačili jen na první polovinu hracího pole. Do budovy DDM jsem dorazil jako první na půl devátou, a než o deset minut později přispěchal Patrik, byly už stoly za pomoci domovníka rozmístěny k mači. „Alespoň jsi taky něco pořádného udělal,“ zasmál se rovněž pozdní pan Zima. Bohužel včasný příchod bylo to poslední, co jsem pro družstvo udělal. Pana Zimu přitom také přešel smích… Jako poslední se dostavil Karel Hanuš, který se domníval, že hrajeme od půl desáté stejně jako v pralese. To už se českobrodští koncentrovali v místnosti, kroužíce jako supi kolem snadného bodu. Na všech deskách kromě druhé měli papírovou převahu. Ale i oni napjatě čekali na svého posledního hráče: Jejich kapitán se zamkl v autě a nemohl se odtamtud dostat. Zřejmě jako správný kapitán opouštěl vůz poslední, a to se nevyplatilo. A jelikož si kolegové poctivě zhasli telefony, nemohl se ani pomoci dovolat. Nakonec se brodský lodivod vyprostil, ale i tak zápas začal poněkud později. Ukázalo se však, že při naší formě bychom potřebovali, aby se v autě zamkla polovina týmu Brodu.
Neúprosná bitva začala. Brzy ovšem bylo patrné, jak se optická převaha sune na stranu soupeře. Naše pozice většinou vypadaly značně napjatě a zdálo se, že je otázkou času, kdy se spustí krupobití nul. Pouze jediný áčkař naší sestavy, Ondřej Dlouhý na druhé desce, vpouštěl do ležení soupeře bodec s jedovatým útokem. Jinde byly vyhlídky neslavné: I pozdější hrdina Lukáš Hučík zdál se být notně přitlačen ke zdi ve svém ortodoxním dámském gambitu. Mně se dařilo držet v sicilské nejasnou hru, ovšem v pozici nabité variantami nejspíš jako klobouk kouzelníka Pokustóna, což nás oba vedlo k dlouhému dumání nad jeho obsahem.
Jako už několikrát, prvním výsledkem byla remíza na posledním kolbišti. Jediná neohrožená žena v poli ji uhrála proti panu Čihákovi. Na poledne jsme se dokonce ujali vedení, to když Ondra Dlouhý proměnil svůj drtivý útok proti panu Koudelkovi v celý bod. Je samozřejmě předčasné plesat, a také že nad našimi vyhlídkami se nadlouho usadilo mračno. Což o to: Patrik důkladně plnil svou strategii „hraj na remízovou věžovku a vyhraješ“, ale na třetí desce vidíme, že Jirka Všetečka se ve spletité pozici řítí do časovky. A najednou jsme si mohli všimnout, že Karel Hanuš na sedmé ztratil v souboji s panem Saurem figuru a jen zoufale se brání proti postupující falanze pěšců podporovaných pyšným střelcem, jehož Karel už neměl. Pro tento nápor domácí hráč brzy svěsil prapor. Do časovky se dostal i můj soupeř na pátém prkně, pan Chybný. Myslel jsem, že jej v tísni ubiji, místo toho jsem se nechal strhnout do časovky také a ke svému rozhořčení jsem si nechal dvojicí střelců uhnat věž. Chudinku jsem musel odevzdat, a protože zbytek už hrál pan Chybný vcelku bezchybně, než bych spadl na čas, zastavil jsem rezignovaně hodiny a podal ruku. Takto smutný autogram už jsem dlouho nikomu nedával. Kdyby to bylo aspoň do knihy!
Vedle mě na šesté desce ale vzápětí vzkřísil naději Lukáš Hučík. Jeho soupeř pan Šimek nestíhá 40. tah a Lukáš to radostně hlásí. Beztak už byl jeho soupeř ve velmi těžké defenzivě. Lukáš si tak na ELO velmi polepšil. Tím končí dobré zprávy. Za dalších deset minut pokládá krále Všetečka a body nám může zachránit jedině zázrak. Pokračují poslední dvě partie: Urban-Zima a Tesař-Moravec. Pan Zima by ve své divoké partii mohl vyhrát na čas, doufáme v skrytech duší a myslíme na zázraky. Pan Zima bojuje i poté, co Urban staví druhou dámu. Ale realita je nemilosrdná. V neudržitelné situaci vzdává nymburský špílmachr tah před matem. Soupeři zbývá na hodinách necelých sedm minut. Tolik nás dělilo od zázraku, který nevykutal ani Patrik Tesař. Závěr jeho partie jsem již neviděl, ale večer jsem našel na FB výmluvný komentář: „Tak jsem prohrál tvl remízovou koncovku. To se mi to vrátilo od
minule.“ A bylo jasné, že se nám tu na rejžovém poli (tj. „region“) vylouplo skvostných 2.5:5.5 pro Český Brod.
Odplata za loňskou velmi těsnou prohru s Českým Brodem nejen že se nezdařila, ale byla ještě propastnější. A do té propasti se vysypaly všechny ty kopy štěstí, jež jsme si před sezónou nasyslovali. Anebo si je všechno vybral Lukáš Hučík pro svou slavnou partii? Ať je to jak chce, náš talent si na oslavu výkonu v kuchyňce uvařil čínskou polévku. Uznejme, že si ji zasloužil. Ale co si zasloužíme my v příštím kole proti Sokolu Mladá Boleslav? Chtělo by to nejlépe nějaký hodokvas-bodokvas, jinak už budeme vážně nakvašeni.
Zapsal Aleš Misař, Sokol Nymburk
5. kolo RP-C 12. 1. 2014
Sokol Nymburk B Český Brod A
TESAŘ, Patrik 0 - 1 MORAVEC, Vít
DLOUHÝ, Ondřej 1 - 0 KOUDELKA, Ivan
VŠETEČKA, Jiří 0 - 1 ČERMÁK, Jan
ZIMA, Tomáš 0 - 1 URBAN, Miroslav
MISAŘ, Aleš 0 - 1 CHYBNÝ, Zdeněk
HUČÍK, Lukáš 1 - 0 ŠIMEK, Václav
HANUŠ, Karel 0 - 1 SAUR, Miroslav
ŠKRABÁNKOVÁ, M. ½ - ½ ČIHÁK, Jiří
2.5 - 5.5